Údolí Göltzsch od Lengenfeldu až k Mylau/Netzschkau s Mühlwandem zhruba uprostřed se v posledních letech stalo oblíbenou oblastí pro rekreaci a volnočasové aktivity. Geologicky tvoří krajina s říční nivou nejvýchodnější výběžek duryňského břidlicového pohoří Thüringer Schiefergebirge. Půvabně se zde střídají skalnaté svahy a mírné lučnaté kopce, tmavé lesy a otevřená údolí.
Podél cca 10 km dlouhé cyklostezky a turistické stezky s četnými odbočkami se nachází - kromě našeho prohlídkového dolu - mnoho dalších malých i větších cílů pro milovníky přírody a kultury, pro relaxaci i pro rekreační sportovce. Proto se vyplatí i návštěva z větší vzdálenosti jako celodenní výlet nebo během turistického pobytu ve Vogtlandu.
... Stojí za to udělat si zajížďku do malého rekreačního zařízení v přírodě vhodného pro děti Käppels Flossteich (rybník), jen asi 1 km od Mühlwandu. Je zde mnoho odpočívadel s atraktivními výhledy, říční naučná stezka, občerstvení, půjčovna raftů a dokonce i přenocování v přírodě. Vše je velmi pečlivě zasazeno do přírody.
Webové stránky Flossteiche ⇒ www.natururlaub.biz/landurlaub/ft1.php ⇒
ještě před 300 lety zde působili zlatokopové. Svědčí o tom dosud zřetelné haldy a malá průzkumná štola z roku 1711 ve strmém břehu asi 1 km proti proudu řeky. Více se o tom dozvíte v buchwaldském „Muzeu zlata a přírodovědném kabinetu“ (2,5 km), jehož provozovatel nabízí i zlatokopecké prohlídky a kurzy rýžování zlata.
Webové stránky buchvaldského muze ⇒ www.vogtlandgold.de ⇒
⊕ Valoni nebo Benátčané v údolí Göltzsch | ukázat ⇓
⊕ Valoni nebo Benátčané v údolí Göltzsch
Asi před 500 lety procházeli údolím řeky Göltzsch cizinci. Sbírali zde kameny a minerály. Kvůli své domovině Itálii nebo Francii se těmto mužům říkalo Benátčané nebo Waleni (Valoni). Jejich tajná práce vzbuzovala mezi místními závist a nedůvěru. Věřilo se, že odnesou vogtlandské zlato. Stará legenda o tom vypráví:
»... přišli cizí lidé a prokopali řeku Göltzsch. Sbírali třpytivé kameny a obchodovali s nimi ve své domovině. Obyvatelé oblasti neznali hodnotu těchto lesklých kamenů a cizinci si odváželi velké bohatství. ... brzy nějaký odvážný Vogtländer překvapil cizince a odhalil tak jejich tajemství. Veškerou jejich kořist vzali chyceným a poté, co jim vyhrožovali, odhalili svá tajemství. Od té doby se cizinci již neodvážili hledat v řece Gölzsch.“
Protože kurfiřt viděl v ohrožení své daňové příjmy, omezil svobodu hor a cizinci se drželi stranou. Brzy si budete moci koupit „knihy o velrybách“ s „tajemstvími“ Benátčanů: lákavé pokyny k hledání pokladu s málo konkrétními informacemi o poloze. Göltzschtal je několikrát zmíněn v knize Sebastiana Verna (1716).
Ale kdo byly ve skutečnosti velryby? Dnes se má za to, že to byli odborníci na minerály, hledali zde minerály kobalt a mangan pro výrobu barevného skla. Toto řemeslo vzkvétalo na konci středověku v Benátkách (muranské sklo). Ale důležité přísady byly nalezeny pouze severně od Alp.
Mylau (2,5 km)
Kromě pohledu na a do novogotického městského kostela stojí za to navštívit také hrad. Kdysi byl majetkem Karla IV. z rodu Lucemburků (nar. 14. května 1316 Praha; † 29. listopadu 1378 tamtéž, český král od roku 1347 a německý císař od roku 1355). Zdejší muzeum nabízí expozici o historii hradu a regionu.
Netzschkau (3 km)
Kromě pozdně gotického hradu stojí za návštěvu především viadukt přes údolí říčky Göltzsch. Mohutná stavba, dlouhá 574 m a vysoká 78 m, byla postavena v letech 1846 až 1851 pro Sasko-bavorskou dráhu a dodnes je považována za největší cihlový obloukový most na světě (z hlediska stavebního objemu). Stejně jako jeho menší bratr přes řeku Elsteru u Jockety je jednou z nejznámějších dominant Vogtlandu a technickou památkou světové úrovně.
Reichenbach (4 km)
Okresní město láká muzeem herečky a divadelní reformátorky Friederike Caroline Neuber (*3.9.1697, †30.11.1760). V centru města jsou k vidění dvě bronzové sochy od sochaře a zdejšího rodáka Wolfganga Mattheuera. Za návštěvu stojí „Park generací“, který byl založen u příležitosti saské zemské zahradnické výstavy v roce 2009: moderní areál se spoustou herních prvků, který nabízí prostor a zábavu i dětem.
Po dalších 7 km po proudu (10 km od Mühlwandu) se říčka Göltzsch vlévá do Weiße Elster (Bílé Elstery) u Greizu.
Staré rezidenční město knížecího rodu Reussů (starší linie) se může pochlubit třemi zámky a okouzlujícím parkem. Panorama města dotváří Zámecký vrch (Schlossberg) s „Horním zámkem“. V jádru středověká stavba byla znovuvybudována po požáru v roce 1540, rozšířena v 18. století a obsahuje mimo jiné moderní muzeum historie zdejšího knížectví. Také „Dolní zámek“ byl po požáru v roce 1802 zrekonstruován v klasicistním stylu a sídlí v něm vlastivědné muzeum. „Knížecí greizský park“ v anglickém stylu je jedním z nejkrásnějších krajinářských parků v Durynsku. Leží zde letohrádek s pozoruhodnými výstavními prostory, knížecí knihovna, sbírka mědirytin a Satiricum (sbírka karikatur).
Weißensand (3 km)
Městečko má dokonce dva mosty přes Göltzsch: jeden s dálničním mostem z roku 1936 je 427 m dlouhý a 36 m vysoký, má 5 oblouků o rozpětí 50 m a obsahuje 160 000 t kamene.
Web Vogtland Tourismus ⇒ www.vogtland-tourismus.de ⇒
Druhý je pěkný dřevěný krytý most, který přes řeku převádí oblíbenou cyklistickou a pěší stezku. Z ní ve Weißensandu odbočují atraktivní trasy: do Lengenfeldu přes Wolfspfütz, kolem Lohbergu s dalekými výhledy nebo k rozhledně Perlaser u Treuenu.
Web město Treuen ⇒ www.treuen.de ⇒
Lengenfeldu (5 km)
U vjezdu do obce se nachází tzv. Klopfermühle (Klepáč), mlýn na obilí, který je poprvé zmíněn v roce 1438 a dodnes je poháněn vodní energií. Mlynář nabízí na požádání prohlídky s průvodcem. V mlýnské prodejně si můžete zakoupit přírodní potraviny, produkty ze špaldy a krmiva pro zvířata a také navštívit malé muzeum.
Webové stránky mlýna ⇒ www.klopfermuehle.de ⇒
Ve městě stojí za návštěvu vlastivědné muzeum a hasičské muzeum.
Web Městského muze ⇒ www.stadt-lengenfeld.de ⇒
Hasičské muzeum je skutečným tajným tipem: kromě vozidel jsou vystaveny četné zajímavé přístroje a dokumenty týkající se novodobé i staré požární a civilní ochrany.
webová stránka hasičského muzea ⇒ www.feuerwehrmuseum-lengenfeld.de ⇒
⊕ ... a dále! ⇓ Zábavní park Plohn, přehrada Pöhl, most Elstertal, Přírodní rezervace údolí Trieb | ukázat ⇓
... a dále!
Zábavní park Plohn se nachází hned za městem Lengenfeld ve stejnojmenné místní části. Je vybaven přes 80 skvělými atrakcemi a je zážitkem především pro děti. Na návštěvu byste měli plánovat jisté náklady.
Webové stránky zábavního parku ⇒ www.freizeitpark-plohn.de ⇒
Přehrada Pöhl leží 10 km jihozápadně od Mühlwandu v nádherné krajině („Vogtlandské Švýcarsko“). Je zde řada příležitostí pro sport, hry a volný čas: výlety lodí, půjčovna lodí, veřejná pláž ke koupání, lezecký les, turistická gastronomie a úchvatně nedotčené údolí Trieby, odtokového kanálu z přehrady do Bílé Elstery („Weisse Elster“).
Webové stránky Zweckverband Pöhl ⇒ talsperre-poehl.de ⇒
Romantické údolí divokého potoka Trieby a jeho okolí pojmenovali nadšení turisté již v 19. století „Vogtlandské Švýcarsko“. Na konci asi 2 km dlouhé klikaté trati se při vyústění Trieby do Weiße Elster u Jockety tyčí „malý“ bratr viaduktu Göltzschtal: údolní most přes Elsteru (Elstertalbrücke). Je také významnou technickou památkou; Postaven: 1846 - 51, délka: 279 m, výška: 68 m ve dvou podlažích, rozpětí velkých oblouků: 31,1 m.
